Alfa Romeo Montreal

25. prosince 2008 v 11:33 | Slávek Laskov
V roce 1967 oslavila Kanada 400. výročí své existence uspořádáním světové výstavy Expo 67 v Monteralu, která měla mimo jiné ukázat, co tato země nabízí, a představit její vizi budoucnosti v část nazvané Town of the Future. Město Monteral vyzvalo automobilku Alfa Romeo, aby při této příležitosti vytvořila ,,automobil budoucnosti". Di Nola, tehdejší ředitel společnosti Alfa Romeo, byl touto objednávkou poctěn a oslovil slavného návrháře Nuccia Bertoneho, jenž si vzal na starost design vozu. Tak se zrodila Alfa Romeo Montreal, exkluzivní, vysoce sportovní silniční vůz. Při jeho konstrukci se vycházelo ze slavného sportovního vozu Tipo 33 s dvoulitrovým vidlicovým osmiválcem osazeným před zadní nápravou, přičemž otvory pro výstup vzduchu se nacházely za dveřmi. Bertone měl v úmyslu použít tuto koncepci i u vozu Monteral, protože se však mělo jednat vůz 2+2, nebylo možno ji z konstrukčních důvodů zachovat.
Bertone pověřil designera Marcella Gandiniho rozkreslením karosérie tak, aby odpovídala podvozku Alfy GTV. Toto šasi se již léta používalo v takřka nezměněné podobě. Na Expo 67 byly letadlem z Milána dopraveny dva prototypy nové Alfy Romeo Montreal v perleťové barvě. Na výstavě pak sklízely obdiv návštěvníků i tisku a společnost Alfa Romeo zaznamenávala na tento atraktivní vůz zakázky. Teprve když se těchto objednávek sešlo dostatečné množství, rozhodla se dát automobil do výroby. Jeho prodejní cena byla dvakrát vyšší než u běžného typu 1750 GTV. Koneckonců byl tento ,,top-of-the-line-model" výsledkem náhradného projektu a měl co nabídnout.
V březnu 1970 měli novináři zasvěcení do oboru možnost otestovat první vozy Alfa Romeo Montreal, jež sjely z výrobní linky. Po třech letech od prezentace prototypu doznal vůz jisté změny. Počet otvorů pro výstup vzduchu vzrostl ze šesti na sedm. Byla změněna kapota. Karoserie byla samonosná a čtyři světlomety byly zčásti zacloněny hydraulicky řízenými kryty. U kanadských prototypů se otvírala celá kapota i s přídí, zatímco u výrobní verze se přešlo na běžně dlouhou a plochou kapotu.
Největší překvapení však čekalo pod kapotou. Místo původního čtyřválce skrývala umírněnou verzi motoru závodního vozu Tipo 33. Šlo o celohliníkový vidlicový osmiválec se čtyřmi vačkovými hřídeli v hlavě válců a benzínovým vstřikováním Spica společnosti z Livorna. Stejně jako závodní vůz měl motor mazání na suchou skříní a klikový hřídel z kované wolframové oceli. V původním provedení byl vůz osazen motorem o objemu 2,0 l, avšak převrtáním z 78 x 52,2 mm na 80 x 64,5 mm získal objem 2594 cm3. Kompresní poměr byl snížen z 10 na 9,3 : 1. Motor tak dosáhl výkonu 200 k při 6500 ot/min, u vozu Tipo 33 Stradale pak 230 k při 8800ot./min. Šestistupňovou převodovku závodního vozu nahradila pětistupňová ZF. Olejový chladič zůstal a přibyl další, umístěný pod diferenciálem. V motoru cirkuovalo 11 l oleje a 12 l vody, což dává tušit, že směs potřebovala určitou dobu na zahřátí. Zapalování bylo elektronické se dvěma cívkami a dvojitým přerušovačem. Vůz měl čtyři odvětrávané kotoučové brzdy.
Novinářům byla poskytnuta možnost svézt se v nové Alfě Romeo Monteral jako spolujezdci: vůz řídil bývalý závodník Grand Prix Consalvo Sanesi. Několik dnů nato byla Alfa Romeo Montreal vystavena na autosalonu v Ženevě. Ne všechen tisk však projevil nad futuristickým vozem nadšení. Časopis Auto Motor und Sport prohlásil, že do ,,auta Kanaďanů" byl umístěn motor před přední nápravu. Sériové auto mělo motor uložený vpředu, čímž se získal prostor ve voze. Automobil nevypadal ani příliš futuristicky, měl poněkud zaoblené tvary a působil poměrně konvenčně. Nico de Jong se o něm v časopise Autovise vyjádřil, že je ,,překrásný", a tento názor s ním sdílelo mnoho novinářů. A když pak měli pisatelé možnost sami auto řídit, jednomyslně prohlásili: je to auto snů. Nejvyšší rychlost Alfy Romeo Montreal byla kolem 220 km/h a jeho zrychlení bylo následující:

0-40 km/h za 2,1 s
0-80 km/h za 5,4 s
0-100 km/h za 7,4 s
0-140 km/h za 13,6 s
0-200 km/h za 32,4 s

Tento vůz přirozeňe nebyl ve spotřebě paliva příliš šetrný. Novináři ze švýcarského týdeníku Automobil Revue spotřebovali při testovacích jízdách v průměru 17,2 l benzínu na 100 km. Při rychlosti 200 km/h vzrostla spotřeba až na 21,7 l. Alfa Romeo Montreal se nestala pro výrobce kasovním trháke,, na to byl tento model příliš drahý, za sedm let výroby se vyrobilo 3925 exemplářů.


Technické údaje
Alfa Romeo Montreal
Roky výroby1970-1977
Počet vyrobených vozů3925
MotorV8
Objem (cm3)2593
Nejvyšší výkon (k./ot./min)200/6500
Nejvyšší rychlost (km/h)220
Zrychlení z 0 na 100 km/h7,4
Rozvor náprav v cm235
Délka v cm422
Šířka v cm167
Výška v cm120,5
Hmotnost v kg
1270

Autor: Slávek Laskov
Z archivu Automotoslavek.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama