American Motors Ambassador

24. prosince 2008 v 21:55 | Slávek Laskov |  AMC
Poslední nový typ automobilu si mohli Američané koupit v roce 1942. Během války se mnoho nejezdilo, k oživení automobilismu došlo až po jejím skončení. Pro automobilky nastaly zlaté časy: prodávaly se vše, co sjelo z výrobního pásu, a zákazníkům ani příliš nevadilo, že jejich automobily byly navrženy ještě před válkou.
Kromě ,,velké trojky" automobilek General Motors, Ford a Chrysler se snažily získat svůj podíl na automobilovém trhu i ,,nezávislé" společnosti, jako byly Packard, Studebraker, Nash a Kaiser, jejichž podíl na automobilovém trhu činil v roce 1946 18,5 %. Roku 1953 klesl jejich podíl na 5%, neboť nabídka tehdy již silně převyšovala poptávku. George Mason, prezident automobilky Nash, ale tuto situaci předvídal, a proto se již v roce 1946 neúspěšně pokusil o fúzi se společnostm Hudson a Packard. Mason svou nabídku zopakoval roku 1952 a nakonec našel příznivou odezvu u Abrahama Edwarda Barita, prezidenta společnosti Hudson. Během války v Koreji Hudson ještě vydělával, ale v roce 1954, sotva byl podepsán mír, zaznamenala společnost rekordní ztráty 10,4 milionů dolarů. Fúze Hudson a Nash, jejimž výsledkem byl roku 1954 vznik American Motors Corporation (AMC), se proto jevila jako nejlepší řešení. Již v roce 1954 byla přenesena výroba společnosti Hudson z Detroitu do Kenoshy ve Wisconsinu, kde měl Nash továrnu. AMC se stala vážným konkurentem ,,velké trojky", neboť mohla díky sloučení ušetřit na nákladech: stačilo jen jedno vývojové oddělení, díly bylo možno objednávat ve velkém a - což bylo ještě důležitější - vozy Nash i Hudson se daly stavět na stejném podvozku. Nadto získal Nash v USA 1450 nových prodejců.
AMC pokračovala ve výrobě menšího vozu Rambler a většího vozu Ambassador. Společnosti Nash i Hudson do té doby nikdy nevyráběli vlastní vidlicový osmiválec, a proto jej prozatím objednávali u firmy Packard. Motor pro model Ambassador měl zdvihový objem 5766 cm3 o maximálním výkonu 223 SAE k při 4600 ot/min. Ambassador byl též k dodání s šestiválcem o zdvihovém objemu 4139 cm3 a výkonu 147 SAE k při 4000 ot/min. Od roku 1956 vyráběla AMC vlastní vidlicový osmiválec a Ambassador se začal dodávat pouze s tímto motorem, který byl o málo větší než pohonná jednotka Packard. Při zdvihovém objemu 5359 cm3 dosahoval nejvyššího výkonu 258 SAE k při 4700 ot/min. Silný motor nasával směs benzinu a vzduchu z velkého čtyřnásobného karburátoru Carter. Roku 1958 se stal Ambassador samostatnou značkou a Rambler doznal změn: zdvojené, dříve vertikálně uložené světlomety byly nyní umístěny horizontálně, vzadu dostal vůz vzduchové pérování. Seznam případného příslušenství byl dlouhý. Roku 1959 bylo možno tento vůz objednat mimo jiné se samočinnou převodovkou Flash-O-Matic s tlačítky za 229,50 dolarů, s rychloběhem za 114,50 dolarů, posilovačem řízení za 89,50 dolarů, elektrickým stahováním oken za 99,50 dolarů, servobrzdami za 39,95 dolarů a autorádiem včetně antény za 91,90 dolarů.
V roce 1961 získal Ambassador novou karoserii. Vidlicový osmiválec dával nyní výkon 253 SAE k při 4700 ot/min. s dvojitým karburátorem, nebo 274 k s namontovaným čtyřnásobním karburátorem Holley. Ambassador také mezitím rozměrově narostl a stal se z něj velký, 505 cm dlouhý vůz. Čtyřdvéřová limuzína měla hmotnost 1490 kg, kombi bylo ještě o 100 kg težší.
V roce 1963 byly na voze provedeny další změny. Rozvor náprav se tvětšil z 274 cm na 285 cm, výška karoserie se snížila ze 146 cm na 140 cm. Změnilo se i typové označení: místo provedení DeLuxe a Custom se používalo označení Ambassador 880 nebo 990.
Vozy AMC byly odjakživa známy svým úsporným provozem, avšak modely z roku 1963 překonaly veškerá očekávaní. Modely s pákou převodovky na podlaze se dodávaly na přání i s rychloběhem. K tomu účelu sloužila zvláštní páka: byla-li vpředu, pak jel řidič jako s běžnou třístupňovou převodovkou. Přitažením páčky k sobě se po dosažení rychlosti vyšší než 42 km/h zapnul rychloběh a řidič mohl sundat nohu z plynu. Tyto modely byly technicky téměř bezproblémové, a proto zvolil americký odborný časopis Autotrend celou sérii vozů AMC auty roku 1963.
V roce 1965 došlo u Ambassadoru opět k inovacím. Vůz se poprvé od roku 1956 začal dodával v provedení s šestiválcovým motorem o zdvihovém objemu 3801 cm3 s výkonem 157 SAE k při 4400 ot/min. Rozvor náprav se zvětšil o 10 cm, čimž se vůz celkově prodloužil o 12,5 cm. Model byl snadno rozpoznatelný podle zdvojených světlometů opět umístěných nad sebe, nikoliv vedle sebe (u modelu z roku 1969 se vrátily zpět do horizontální polohy).
Roku 1967 se nejdražší provedení modelu nazývalo Ambassador SST (,,Super Sport Transport"). Toto pojmenování bylo zrušeno roku 1973. Téhož roku si zákazník mohl vybrat ze čtyř modelů: Brougham, Sedan, Kupé Hardtop a Station Wagon. Všechny modely mohly být obsazeny třemi různými vidlicovými osmiválci.

Technické údaje
TypAMC Ambassador
Roky výroby19581973
Počet vyrobených vozů14 57049 294
Motorvidlicový osmiválecvidlicový osmiválec
Zdvihový objem v cm35359,4979,5896 nebo 6572
Nejvyšší výkon (k/ot/min.)274/4700152/4200, 177/4400 nebo 259/4600
Nejvyšší rychlost (km/h)160170, 180 a 200
Zrychlení z 0 na 100není známonení známo
Rozvor náprav v cm297310
Délka v cm508541
Šířka v cm183196
Výška v cm146142
Hmotnost v kg16151730

Autor: Slávek Laskov
Z archivu Automotoslavek.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama